Slezské kvartníky

Kvartník (z lat. quartenses) je označení pro slezskou oboustrannou stříbrnou minci. Období jejich ražby bylo poměrně krátké. Byly raženy přibližně mezi léty 1290 – 1325/30. Jejich ražba byla zahájena deset let před slavným pražským grošem a jedná se tak o první těžší stříbrnou grošovou minci raženou ve střední Evropě.

Podivný název kvartník (denarius quartenses) je odvozen od početní jednotky zvané skot či skojec, jejíž čtvrtinu představoval. Pro představu si pomůžeme jednoduchou pomůckou:

1 hřivna = 24 skojců = 720 feniků
1 skojec = 4 kvartníky = 30 feniků

Kvartník tedy představoval 1/96 hřivny v hodnotě 8 feniků. Nevíme přesně, podle jaké váhové jednotky byl ražen. Váha jednotlivých kusů se pohybuje průměrně kolem 1,70g a průměr kolem 20mm. Díky tomu, že šlo o minci raženou al marco a k tomu v různých mincovnách a knížectvích, je zde poměrně velký váhový rozptyl (1,40 – 1,90g). Ryzost však bývá vysoká a pohybuje se mezi 90 – 97%.

Počátky ražby kvartníků můžeme spojit se jménem knížete Jindřicha III. Hlohovského. Slezsko představovalo území s velkým množstvím obyvatelstva a rozvinutými městy i obchodem. Jako vzor pro ražbu nových mincí patrně posloužily brabantské esterliny, které se do Slezska dostávaly společně s flanderským suknem. Jejich ražba se záhy rozšířila i do dalších dolnoslezských knížectví. V Horním Slezsku k ražbě kvartníků zřejmě nikdy nedošlo.

Přiřazení mincí jednotlivým knížatům a mincovnám je bohužel sporné. Kvartníky jsou většinou mince němé a opisy nám také mnoho o vydavateli či místě ražby neřeknou. Rovněž musíme vzít v potaz složitou politickou situaci ve Slezsku v samém závěru 13. století, která nám také znemožňuje bližší určení. Boje a mocenské spory o krakovský stolec a svrchovaností nad slezskými knížaty se táhly desítky let. Po krátkém přemyslovském intermezzu z let 1300 – 1305 získal krakovský stolec kujavský a sudoměřský kníže Vladislav Lokýtek. Teprve českému králi Janu Lucemburskému se podařilo naplnit sen Václava II. a připojit Slezsko k českému státu.

I když známe kolem stovky typů, vesměs jde o mince velmi vzácné, v některých případech i unikátní. Kromě kvartníků byly raženy i jejich díly – parvy. Ty známe pouze v několika typech. Nevíme ani, zda představovaly 1/6 či 1/4 základního nominálu.

Mezi známé vydavatele patří nepochybně již zmíněný Jindřich III. I když krakovský seniorátní stolec nikdy nezískal, postupně ovládl velkou část Slezska a Velkopolska. Jím ražené mince patrně pocházejí z mincoven Hlohov, Krosno, Namyslov, Hora, Poznaň a snad i jiných. Po jeho smrti roku 1309 si knížectví rozdělili jeho synové, díky čemuž vznikly mincovny ve Volově a Olešnici. Mezi běžnější mince patří pouze parvus typu kráčející jelen/ orlice ve štítu knížete Konráda I. (1309 – 1366) ražený v Olešnici. Jde však o minci velmi nedbale raženou.

Ražby knížectví svídnicko – javorského již nejsou zastoupeny tolika typy a byly ve stejné podobě raženy delší dobu, neboť se občas objevují i ve sbírkách našich numismatiků. Jde o typ helm/štít s orlicí a především o typ hlava zpříma/bavorský erb (Obr.1). Umístění bavorského erbu (včetně opisu CLIPEVS BAVVARIE) na minci není náhodné, její vydavatelé - knížata Bernard a Jindřich (1301 – 1326), tak dali najevo své spříznění s římskoněmeckým králem Ludvíkem Bavorem, neboť jejich sestra Beatrix byla jeho ženou a od roku 1314 římskou královnou. Proto můžeme tento typ i přesně datovat.

Obr. 1 Slezský kvartník, který nechali razit knížata Bernard a Jindřich - 19mm, 1,67g.

Mezi další vydavatele patří břežský a vratislavský kníže Boleslav III. (1296 – 1352) či vratislavští biskupové Jan III. Romka (1292 – 1301) a Jindřich z Vrbna (1301 – 1319), na jejichž mincích se objevuje církevní symbolika (např. stojící biskup, hlava sv. Jana, beránek boží). Kromě mincovny v Nise může pocházet jeden či dva typy z mincovny ve Vidnavě. Šlo by tak o jediný slezský kvartník ražený na území České republiky.

Ražba kvartníků byla ve Slezsku ukončena přibližně kolem roku 1325/1330, kdy je nahradil pražský groš. Dá se soudit, že tyto mince byly kvůli své vysoké ryzosti staženy z oběhu a roztaveny na nové oběživo a jen nemnoho nálezů ukrytých v pohnuté době dokládá jejich význam.

Literatura:
Kopicki, Edmund 1997: Mennictwo biskupów wrocławskich i księstwa nyskiego biskupów wrocławskich. Biuletyn numizmatyczny, nr. 4 , 1997, s. 3-11

Paszkiewicz, Boris 1996: Kwartniky śląskie w zbiorze zamku królewskiego w Warszawie. Wiadomości numizmatyczne, nr. 3-4, 1996, s. 147-152

Autor: Jan Rolenc | 12. 2. 2013

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář

Servis článku

Článek si přečetlo 8185 uživatelů.

Eshop nabízí