Člověk tvůrcem hospodářských dějin - část IV.


Až doposud jsme peníze posuzovali a snažili se je hodnotit po jejich funkční, tj. platební, ekonomické a materiální stránce. Pokusme se nyní upustit od materialismu a sledovat i jiný kulturní přínos peněz. Máme namysli hodnocení měřítky výtvarnými. Několikrát jsme se již zmínili, že mince se stala mincí až v okamžiku, kdy nesla patřičný obraz. Zpravidla malá plocha mincí dává tak vzniknout prvním miniaturám. Překrásné přírodní motivy na jedněch z prvních mincí řeckých a pozdější portréty římských imperatorů a jejich manželek propracované do nejmenších detailů jsou vzácným příkladem dokonalosti antického umění. Právě z mincí často poznáváme podobu toho kterého panovníka nejen z galerie římských císařů ale i mnohé z příslušníků evropských panovnických dynastií z dob, kdy ještě málokoho z nich zvěčnil malířův štětec na plátně. Stejnou měrou přispívají mince našemu poznání rozličných událostí či nejrůznějších předmětů užívaných odedávna třeba i v mincovnictví samém.

Přenádhernou ukázkou českého románského umění jsou naše denáry. Zde dokázal geniální rytec na ploše o průměru jen o málo menším deseti milimetrů ztvárnit dokonale četné historické události, známe odtud podoby některých českých knížat, jež se z jiného pramene nezachovaly. Kresba obrazu těchto mincí je tak jemná a přesná že můžeme postřehnout dokonce i přesnou podobu oděvu.

Příkladem přísnosti středověké heraldiky je slavný pražský groš. Zde můžeme na líci na heraldicky prvním místě, tj. uprostřed, spatřit vzorně vyrytou královskou korunu - symbol důstojnosti českého panovníka. Kolem ní pak čteme ve dvojitém obvodku z perliček opis: VENCEZLAVS:SECUNDUS / DEI:GRATIA:REX:BOHEMIE hlásající jméno a hodnost svého vydavatele - z boží vůle krále českého. Na rubu pak vlevo hrdě kráčí český lev a opis GROSSI:PRAGENSES dává příjemci na srozuměnou odkud tato mince pochází.

Pozdější umění renesanční a barokní nachází na mincích nesporně významného uplatnění. Krása a rozmařilost renesance i mohutnost baroka proniká na mince velice záhy. Je to doba, kdy přicházejí na mince opět portréty panovníků - vydavatelů mincí a jelikož nebyly tou dobou noviny snad ještě ani "v plenkách" rozšiřovaly tak toliko mince mezi lid věrnou podobu jejich pána. Tento trend přetrvává až do doby relativně nedávné. Ještě korunová měna mocnářství rakouského (1892 - 1918) přicházela s podobou jeho C. a K. Apoštolského veličenstva, císaře Františka Josefa I. (1849 - 1916).

Dnešní peníze nemají již ani zbožní charakter, ani nám nepředvádějí českého prezidenta. Peníze, jimiž dnes běžně hradíme nákupy v obchodech jsou tzv. peníze kreditní. V praxi to znamená, že pokud bychom roztavili např. českou desetikorunu, nedostaneme za slitek ocele s trochou měděné příměsi, takto získaný možná ani 50 haléřů. Za hodnotu takových peněz ručí svoji autoritou a zejména svými aktivy i pasivy, tj. kovovým zlatem, drahými kameny, budovami a pod., banka, která minci, nebo bankovku vydala. V některých případech takovou záruku přebírá stát a stává se tedy vydavatelem mincí, resp. státovek. V české republice je emisní bankou Česká národní banka a proto u nás obíhají papírové bankovky.

Peníze v budoucnu? Zřejmě jich brzy nebude třeba. Již dnes jsou běžné tzv. bezhotovostní platby, platby kreditní kartou a nově se zavádí možnosti nákupu prostřednictvím počítače - nákup přes Internet. V takovém digitálním obchodě si vezmete pomocí myši košík, přetáhnete si do něj všechno, co si na monitoru vašeho počítače z ikon vyberete a při placení pouze pod výslednou sumu, kterou po vás počítač požaduje, zapíšete číslo vaší kreditní karty, nebo jste-li vlastníkem elektronické peněženky vsunete ji do terminálu. Vzápětí vám z obchodu přinesou váš nákup. Tak vypadá zatím téměř scifi vize obchodu někdy po roce 2000. První krůčky zde však již takový obchod udělal. Nemůžeme prozatím počítat s okamžitou donáškou nákupu do domu, avšak objednávka a následná zásilka vybraného zboží na dobírku je dnes ve vyspělých zemích světa běžnou praxí. U nás, ve starém dobrém srdci Evropy si na takové služby budeme muset ještě nějaký ten čas počkat.

Otázkou hospodářských dějin a především problematikou prostředníků směny - peněz se dnes zabývá samostatný a obsáhlý vědní obor - numismatika. Numismatika. donedávna jedna z pomocných věd historických a nyní samostatná vědní disciplina dostává v Čechách svůj vědecký základ v době osvícenství, ač zájem o mince je velmi starého data. Tak například slavný italský středověký básník Francesko Petrarca (1304 - 1374) se snažil přimět k zájmu o antické mince Karla IV. (1346 - 1378) darem několika mincí, leč marně. Známé jsou naproti tomu rozsáhlé sbírky rudolfínské. Podivínský monarcha Rudolf II. (1576 - 1612) a dokonce už i jeho otec Maxmilián II. (1564 - 1576) měli obsáhlou sbírku antických mincí. Správci císařského "kunstkabinetu" Ottavio a Jacopo Stradové si přitom jako numismatici v dnešním slova smyslu nevedli špatně, nicméně zájem obou uměnímilovných císařů o starověké mincovnictví byl pouze povrchní a spíše sledoval současný módní trend příkladný pro období vrcholné renesance.

I v pozdějším období vidíme, že šlechtické sbírky mincí, vznosně nazývané mincovní kabinety, se stávají takřka módní samozřejmostí. Mnohé z nich posloužily později jako nenahraditelný zdroj studijního materiálu při vzniku prvních vědeckých prací o starém mincovnictví a to v době, kdy se stavěly pilíře, na nichž dnes pevně stojí naše numismatika.

Autor: Ing. Jiří Hána, Ph.D.
Pro Numin.cz zpracoval: Ing. Michal Skalský

Autor: Redakce | 7. 12. 2014

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2020 Zdeněk Jindra
TOPlist