Arabský svět - úvod


Celý Arabský svět v širším smyslu slova lze rozdělit na čtyři základní oblasti; a) Maghreb, b) Levanta, c) Sahel a d) vlastní Arabský poloostrov.

a) Maghreb (arabsky المغرب العربي al-Maġrib al-´Arabī) je region v Africe na severu Sahary, západně od Nilu. Konkrétně jde o státy Maroko, Západní Sahara, Alžírsko, Tunisko, Libye; a více či méně i o Mauretánii. Do oblasti Maghrebu je podle některých pramenů zahrnováno samostatně autonomní město Ceuta, Sudán a Egypt. Hlediska zařazení jednotlivých států (kupř. Egypt, Sudán) do oblasti Maghrebu jsou různá s odvoláním na literární a jiné prameny (bude uvedeno níže).

Autonomní město Ceuta je spolu s městem Melilla jednou ze dvou španělských enkláv na pobřeží severní Afriky, ležící na nejsevernějším cípu Maghrebu poblíž Gibraltarského průlivu. Na město si činí nárok Maroko. Až do roku 1995 náleželo město k provincii Cádiz. Město často využívají Afričané pro ilegální migraci do EU.

Lidé z Maghrebu mají jak Africké, tak Východní kořeny. Většina lidí odsud jsou buď Arabové (nebo Berbeři), tedy lidé s předky ze Středního východu, určitá skupina lidí má výlučně africké předky a díky korzárům se do velkých měst na pobřeží dostaly i národnosti jako Francouzi, Italové, Španělé a Turci. Svaz arabského Maghrebu má za cíl koordinaci politiku a ekonomiku států v tomto regionu, neshody v řadách členů a bezpečnostní problémy v Alžíru však tuto snahu komplikují. Svaz arabského Maghrebu (arabsky: اتحاد المغرب العربي) je oblastním politickým uskupením sdružujícím 5 států severozápadní Afriky.

Ve druhé polovině 80. let se v Maghrebu objevily náznaky usmíření Maroka a Alžírska po dvanáctiletém konfliktu. V červnu 1988 byla uspořádána konference pěti severoafrických zemí (Alžírsko, Maroko, Mauritánie, Tunisko, Libye) ihned po výjimečné vrcholné schůzce Ligy arabských států. Dohodlo se ustavení komise pro vznik velkého arabského Maghrebu. V únoru 1989 byla v Marakeši podepsána dohoda o vzniku Svazu arabského Maghrebu. Z odvážných záměrů na vznik společného trhu bylo uskutečněno pouze minimum. Jediným praktickým výsledkem činnosti svazu bylo uzavření některých dohod v oblasti obchodu se zemědělskými výrobky. Chabé výsledky pokusů o sjednocení kulturně velice jednolitého prostředí jsou dány zejména dlouhodobými spory mezi Marokem a Alžírskem ve věci postavení Západní Sahary.

Pojem b) Levanta (arabsky الشرق) se tradičně používá pro celou oblast Východního Středomoří, ale jako geografický termín může být použit pro rozsáhlou oblast území na východním pobřeží Středozemního moře, ohraničenou pohořím Taurus na severu, na jihu Arabskou pouští, na západě Středomořským pobřežím, zatímco na východě se rozkládá až k pohoří Zagros. K Levantě již nenáleží oblasti Kavkazu ani Arabského poloostrova či Anatolie, ačkoliv v historii zahrnovala také oblasti Kilíkie. Sinajská poušť může být také vedena jako oblast Levanty, ale také může být vyřazena jako okrajová oblast tvořící hranici mezi Levantou a severním Egyptem.

Malá Asie je poloostrov, na kterém se dnes nachází asijská část Turecka; leží tedy mezi Černým, Středozemním a Egejským mořem. Historický římský název této oblasti je Anatolie (ze starořeckého anatolē ἀνατολή; Východ turecky Anadolu).

V širším významu může být Levanta název pro všechny středomořské oblasti na východ od Itálie, především pak pobřežní oblasti. V užším smyslu je Levanta výrazem pro oblasti dnešních států Palestinská autonomie, Libanon, Jordánska, Sýrie a Irák. Podle některých pramenů náleží k Levantě též Izrael. V dobách, kdy se obchod mezi západní Evropou nazýval levantský, označovala se za Levantu i pobřežní města Egypta, Řecka a Anatolie.

c) Sahel je název krajinného typu v Africe na jižním okraji Sahary. Zahrnuje pás stepí a savan táhnoucích se napříč kontinentem od západu k východu, na větším či menším území Mauritánie, Senegalu, Mali, Burkiny Faso, Nigeru, Čadu, Súdánu a Etiopie.


Arabský svět - úvod

Je zde suché podnebí, ročně naprší 100 – 500 mm a to v pravidelných až 3 měsíce trvajících obdobích dešťů. Suchomilná vegetace umožňuje pastevní chov dobytka. V důsledku katastrofálního sucha, které v posledních letech zasáhlo Sahel, se zhoršily životní podmínky v této oblasti. Pro Sahel byl vypracován dlouhodobý plán rozvoje ve spolupráci států Sahelu a mezinárodních organizací (Africká unie, OSN). Obě podmínky, zaručující příslušnost státu k Arabskému světu (viz výše) splňují z této skupiny Sudán a Čad. U zbývajících států je úředním a také převažujícím jazykem francouzština a náboženství je rozmělněno do více forem; vedle islámu je to křesťanství, animismus (Niger), pravoslavná církev (Etiopie).

Animismus (z lat. anima, duše) je víra v existenci nesmrtelné, samostatné duše a duchovních bytostí. Je to jedna z teorií o původu náboženství, která vznikla na konci 19. století a prvním, kdo tuto koncepci sestavil, byl Edward Burnett Tylor.

d) Arabský poloostrov(arabsky شبه الجزيرة العربية, Šibh al-Džazíra al-carabija) se nachází na Blízkém východě a tvoří pomyslnou křižovatku mezi Asií a Afrikou. O notafilii Arabského poloostrova informujeme v samostatné kapitole a státní zastoupení uvádíme stručně v úvodu této kapitoly publikace.

Vymezení (definice) oblasti
Oblast Arabského světa je terminologicky nadřazena pojmu Arabská Afrika. Z tohoto pohledu členění lze hovořit o dvou makroregionech a čtyřech mikroregionech (viz výše). Mikroregiony se pak člení na regiony, které jsou představovány jednotlivými státy mikroregionů. Z hlediska makroregionu je Arabský svět (komunita národů má dokonce v rámci meziorganizačního kontaktu svoji vlastní vlajku) je částí Afriky a Asie, kde žije převážně arabské obyvatelstvo.

Arabský svět - úvod
vlajka Arabského světa

Notafilie Arabské Afriky
Studium papírových bankovek regionu a historie notafilie jednotlivých států se odvíjí od dějinného vývoje; tedy od kolonializace po samostatnost. Nejprve se budeme zabývat jednotlivými oblastmi Maghrebu (1 – Alžírsko(M);2 – Egypt(M);3 – Libye (M); 4 – Maroko(M); 5 – Tunisko (M); 6 – Sudán (M); 7 – Západní Sahara (M); 8 – Mauretanie(M)).

Dějiny alžírské notafilie však sahají až do období kolem roku 1913, kdy byť jako francouzská kolonie (období Francouzského Alžírska), již fungovala Banque de lAlgérie. Znamená to, že notafilii Alžírska je potřebné rozdělit na odbobí 1913 – 1962 (tzv. období francouzské administrace) a období po roce 1962 (období alžírské nezávislosti).

Období francouzské administrace
V této době platil frankový systém, kdy se 1 frank dělil na 100 centimů. Bankovky byly vydávány pouze ve frankových nominálech. Celkem za období francouzské administrace bylo emitováno 11 emisí bankovek.


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod


Signatury emise 1 – 11, P(=Pick# - příklad použité signatury)

Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod

V roce 1964 Banque Centrale dAlgérie přešla v monetárním system na dinar, když se 1 dinár nadále dělí na 100 centimů (=centů). Bylo doposud vydáno celkem sedm emisí bankovek.


Arabský svět - úvod


V roce 1992 byl emitent bankovek Banque Centrale dAlgérie (البنك المركزي الجزائري) transformován do nově utvořeného institutu Bank al-Djazair (بنك Djazair). V období roku 1977 došlo k významné změně v podobě R, když francouzské označení emitenta bylo nahrazeno označením arabským (např.Pick#130).


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod

Signatury emise 12 - 17, P(=Pick# - příklad použité signatury)

Arabský svět - úvod


Arabský svět - úvod

Signatury podle řazení ve SCWPM

Arabský svět - úvod


Autor: Miloš Kudweis | 26. 8. 2013

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2020 Zdeněk Jindra
TOPlist