Stručný úvod do notafilie Indie


Historií indické notafilie se výrazným způsobem, pravděpodobně více než u jiných států Indického poloostrova (=subkontinentu) prolíná období britského kolonialismu, který započal oficiálně v 16. Století vznikem tzv. britské Východoindické společnosti, která započala se systematickou kolonizací celého Indického subkontinentu. Patrné to je především tím, že na bankovkách Indie až do roku 1949 dominuje na jejich averzu portrét britského panovníka (George V – George VI). Indie má poměrně složité a pro mnohé nepřehledné členění, jak uvádíme výše.

Do roku 1964 (od roku 1957) se 1 rupie dělila na 100 naye paise; po tomto roce se ustálilo členění 1 rupie na 100 paisa. Pochopitelně v kontextu historie kolonizace Indie je možné v literatuře a archivech nalézt termín jako rupie Francouzské Indie, Portugalské Indie a Britské Indie.

Jako první bankovka, použitá na území kolonizované Indie Brity je považována bankovka o nominální hodnotě 10 rupií z let 1910 – 1920;kategorizována jako A10(a – k).

Stručný úvod do notafilie Indie

Na dalších emisích, do roku 1949 je charakteristická přítomnost portrétu představitele kolonizátora, tedy Velké Británie. Nejprve George V(emise 2-3) a posléze George VI(emise 4a – 4b a 5).

Stručný úvod do notafilie Indie

Emise následující, byť samostatně registrované, se označují nejčastěji jako E4a (portret Georga VI z profilu) a E4b (portert Georga VI čelně).

Stručný úvod do notafilie Indie

Stručný úvod do notafilie Indie

X zajímé je, že do současné poslední emise bankovek Indie (2011)nebyla nominální hodnota 1000 rupií nahražena či doplněna vyšším nominálem

---------------------------------------------------------------
Perforace bankovek – poznámka
(na tomto místě přikládáme publikovaný příspěvek o perforaci bankovek států indického poloostrova, která se bankovek Indie,stejně jako např.bannkovek Nepálu jednoznačně týká, vyjma notafilie Pakistánu)

V poslední době jsem často dotazován, zda perforace u některých bankovek je forma poškození ve smyslu snížení ceny bankovky nebo nikoli. Z důvodů nejasností, snad způsobené neznalostí některých monetárních zvyklostí vybraných oblastí, považuji za důležité tuto otázku objasnit. Souvisí to také s portály, uvěřejňující nabídku bankovek. U nás je nejznámější pochopitelně Aukro. Pravda je, že ne všichni prodávající, ať již úmyslně či neúmyslně, na perforace u konkretní bankovky upozorní v popisu aukce. Také v nabídkách našeho shopu je tomu tak u několika bankovek. Nutno však podotknout, že to není chyba vlastní, nýbrž spočívající ve formě šablon, které ne vždy přesně zachovávají text z předcházejí, již zveřejněné nabídky. Za to se pochopitelně všem kupujícím považuji za potřebné a slušné se omluvit. Nicméně se vrátím k perforacím bankovek. Perforace je řazena do kategorie tzv. úprav bankovek, které nemají nic společného s jejich nižší kvalitou (UNC - AU - XF - VG - apod) či cenou. Lze napsat, že perforaci je možné považovat za shodnou úpravu, jako je přetisk a jiné formy korektur. Nejčastěji se setkáváme s tzv. nitkovitou perforací (FP; filamentary perforation ), jejíž otvor (=otvory) nepřesahují 1.5 mm. Druhou variantou, méně užívanou je tzv. tečkovitá perforace ( PP; punctiform perforation ), jejíž otvor (=otvory) dosahují průměru 1.5 - 3.0 mm. Ta je v literatuře dost často příčinou řazení bankovek do G/4. Třetí a poslední perforací je tzv. kroužková perforace ( SP; scallop perforation ), jejíž otvor (=otvory) dosahují průměru 3.0 - 6.0 mm. Tato perforace je zpravidla považována již za poškození bankovky s důvodným zařením její kvality do G/4 až POOR/5. Je známá např. z Francie, kde v době platnosti franků bylo zcela běžné na místo peněženky používat spínací špendlík. Tuto zkušennost jsem měl poznat osobně. Jak perforace (1,2) na bankovkách vznikají? Je to dáno způsobem skladování a uchovávání bankovek. Najdeme je u bankovek používaných i zcela nových. Oblastí, kde je tento nález zcela běžný je Indický poloostrov, konkretně u bankovek Bangladeše, Nepálu, Indie a Pakistánu.

(perforace - žlutá šipka ) vše v úrovni FP
Stručný úvod do notafilie Indie

Stručný úvod do notafilie Indie

--------------------------------------------------------------
Poslední emise z podobiznou George VI je z roku 1940 a týká se výhradně bankovky o nominální hodnotě 1 rupie.

Stručný úvod do notafilie Indie

Zde se setkáváme s úkazem, který není typickým pouze pro bankovky Indie, ale i jiné státy (např.Izrael). Jedná se diferenciaci jednotlivých indexů v barvě provedení seriového čísla.

Od bankovky Pick#25c & Pick#25d se setkáváme s dalším specifikem u indických bankovek, sice s tzv. plate letter (deskové písmeno;deskový tisk).

Stručný úvod do notafilie Indie

Pozn.: u zbývajících dvou bankovek Pick#25b & c je diferenciace následující:

Stručný úvod do notafilie Indie

Emitentem bankovek v letech 1861 – 1935 byl Government of India(A) (Vláda Indie); od roku 1937 do 1940 to již byla indická banka (Reserve Bank of India(B)). Ta byla při příležitosti vydání bankovky Pick#25(a-d) opětovně nahrazena Government of India. Ta se jako emitent bankovek znovu objevuje v roce 1969 , kdy vydává bankovku Pick#66 a ještě u bankovek, zasahující až do období roku 1994 (např.Pick#78A). Od roku 1976 do současnosti však je již výhradním emitentem Reserve Bank of India.

Stručný úvod do notafilie Indie

Stručný úvod do notafilie Indie

Stručný úvod do notafilie Indie

Stručný úvod do notafilie Indie

X za zmínku jistě stojí množství variant tvarů bílých ploch na A vlevo a na R vpravo

Velice zajímavou a poměrně vysoce hodnocenou emisí mezi sběrateli je tzv. Mahatma Gandhis Birth Centennial (1869-1969; vydaná ke stému výročí narození M.Gandhiho). Na bankovkách této emise, která byla vydána v roce 1969, je na R vyobrazen právě M.Gandhi (vyjimku tvoří Pick#66; u které je M.Gandhi na A), což se již v následujících letech nestalo.

Stručný úvod do notafilie Indie

Stručný úvod do notafilie Indie

Pozn.: tato bankovka je svým způsobem raritní. Dosáhla nejvyššího počtu reemisí (26)

Autor: Miloš Kudweis | 26. 3. 2013

Komentáře

Perforace

Perforace - odpověď

RE: Perforace - odpověď

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2014 Zdeněk Jindra
TOPlist