Stříbrná pamětní mince k výročí narození Aloyse Klara


Česká národní banka vydává pamětní stříbrnou minci k výročí 250 let od narození Aloyse Klara, filosofa, filantropa a zakladatele Klarova ústavu pro vzdělávání nevidomých. Mince v nominální hodnotě 200 korun bude v prodeji od středy 10. dubna 2013.

Stříbrná pamětní mince k výročí narození Aloyse Klara

Dvousetkoruna je ražena ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. Nové pamětní mince jsou vydány v následujícím počtu kusů: provedení běžné 6 900 ks, provedení proof 15 600 ks.

U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 31 mm, hmotnost 13 g a síla je 2,2 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1%.

Na lícní straně mince je motiv ruky, kterou je čteno Braillovo písmo na Pichtově psacím stroji. Pod vyobrazením ruky je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „Kč 200“. Na psacím stroji je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Ve spodní části psacího stroje je ukázka abecedy v Braillově písmu. Pod vyobrazením psacího stroje je v Braillově písmu nápis „Aloys Klar“. Minci razila Česká mincovna, její značka tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je vpravo od psacího stroje. Na rubové straně mince se nachází portrét Aloyse Klara, který je v pravé části částečně překryt vyobrazením budovy Klarova ústavu slepců a podpisem Aloyse Klara. Při levém okraji mince je opis „ALOYS KLAR“. Vlevo od portrétu jsou letopočty „1763“ a „2013“. Autorem mince je pan Branislav Ronai. Jeho iniciály tvoření spojenými písmeny „BR“ jsou pod límečkem na portrétu.

Ke každé minci se dodává katalogová karta šedivé barvy, na níž je popis mince, její plastické vyobrazení a v Braillově písmu vyražený text „Aloys Klar“.

Alois Klar (někdy psáno též Aloys, 25. dubna 1763 Úštěk - 25. března 1833 Praha) byl německý filolog a filantrop, jeden ze čtyř zakladatelů pražského ústavu pro slepé děti (1807) a pro dospělé (1832) (tzv. Klárův ústav) a emeritní děkan filosofické fakulty v Praze. Je pochován na pražském břevnovském hřbitově.

Působil jako středoškolský profesor a katecheta v Litoměřicích, roku 1806 byl jmenován profesorem řecké filologie a klasické literatury na pražské univerzitě, kde mj. zavedl oblíbená rétorická cvičení. Založil Soukromý ústav pro výchovu a léčení slepců v Čechách, jehož pokračovatelkou je Střední škola Aloyse Klara sídlící v Praze 4-Krči, jediná střední škola pro zrakově handicapovanou mládež v České republice.

Ústav nejprve sídlil v Hrzánovském paláci na Kampě. Klárův syn Paul (Pavel) Alois Klár započal se stavbou nové budovy ústavu na Klárově (architekti Vincenc Kulhánek a Josef Kranner), kterou dokončil jeho syn rytíř Rudolf Klár. Pozdněempírová budova, jejíž součástí je kaple sv. Rafaela s zvenčí dobře viditelnou vížkou, je dominantou horní části Klárova. Ve štítu ústavu je reliéf od Josefa Maxe s biblickým výjevem z (v katolickém pojetí deuterokanonické, v protestantském pojetí apokryfní, někdy označována jako pseudoepigrafická) knihy Tobijáš Tobiáš uzdravuje slepce. V budově po druhé světové válce sídlil Úřad předsednictva vlády, později Český geologický ústav, dnes Česká geologická služba.

Podle Klárova ústavu a na počest jeho zakladatele Aloise Klara byla v roce 1922 pojmenována plocha před ústavem se nacházející jako náměstí Klárov, jež je dnes rušnou dopravní křižovatkou. Výtěžky ze svých spisů Klar darovával jako podporu chudých posluchačů filosofie, nadaci pro umělce nebo ve prospěch slepeckého ústavu.

Zdroj: Česká národní banka (www.cnb.cz), www.zlataky.cz

Autor: Ing. Michal Skalský | 11. 4. 2013

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2020 Zdeněk Jindra
TOPlist