Rozhovor s Markem Cajthamlem


Na úvod prosím objasněte čtenářům, jaký byl význam účelových známek a od jaké doby je znám jejich výskyt?
Účelové známky, které akceptuje numismatika, jsou většinou platební prostředky, které zastupovaly při směně peníze. Jako stvrzenky potvrzovaly například odvedený pracovní výkon, dodávku suroviny, zaplacení daně či mýta ap. Jako poukázky sloužily k nárokování určité odměny, služby, nápoje, potraviny ap. Některé středověké známky či žetony nepatří ani do jedné z kategorií. Početní peníze sloužily při počítání na pomůcce zvané abakus, žetony panstva a úřednictva měly navíc i komemorativní charakter, sněmovní známky potvrzovaly účast na zasedání.

Užívání známek je známé již v antice a lze tak říci, že známky jsou jen o málo mladší než mince a užívají se napříč epochami do současnosti. Jsou považovány za okraj oboru a označovány za parapecuniální jevy, protože ve srovnání s mincemi, které se sbíraly již v antice, nikdo jim nevěnoval až na malé výjimky pozornost.

Co Vás osobně přivedlo k tomu, že se věnujete právě účelovým známkám?
Česká numismatická společnost vyhlásila v osmdesátých letech akci soupis medailérských památek v ČR a pověřila jednotlivé pobočky k vytváření evidence veškerého numismatického materiálu v oblastech jejich působnosti. Chomutovská pobočka tehdy sdružovala i sběratele ze Žatecka a Lounska, kteří kromě mincí sbírali i účelové známky, především chmelové. Sám jsem tehdy menší soubor těchto známek právě zdědil, tak jsem věděl, oč jde, i když mne to moc nebralo. Když jsem svou malou sbírku ukázal tehdejšímu předsedovi chomutovské pobočky Josefu Kratochvílovi, radil, abych se známek nezbavoval a vyřkl prorocká slova, že v blízké budoucnosti se stane tento tehdy bezcenný numismatický materiál sběrateli vyhledávaným zbožím. Zároveň mě pověřil sepisováním numismatického materiálu na Kadaňsku. Jsem mu dodnes vděčný, že mě takto nasměroval. Kromě českých platidel a mincí rakouského soustátí jsem sbíral kovové německé nouzovky z období první světové války a doby po ní. Při shánění tohoto materiálu jsem často narazil na české účelové známky s německou legendou, které jejich vlastníci považovali za německé nouzovky. Tehdy jsem si uvědomil, že sbírání německých Notgeld je vlastně nuda spočívající v pouhém odškrtávání získaných položek v katalogu. Nikdy jsem neobjevil žádnou neznámou německou nouzovku, kterou bych katalog doplnil. Z německých nouzovek jsem přesedlal na české účelovky, kde pro změnu katalogy, v nichž by se odškrtávaly položky, tehdy žádné nebyly. Bylo tudíž třeba nějaký vytvořit.

Zaměřujete se především na chmelové známky. Proč právě na tento druh účelových známek?
Zaměřil jsem se na chmelové známky z prostého důvodu. Tehdy na konci 80. let bylo hodně poměrně levného materiálu a naskytla se i možnost koupit několik celých sbírek.

Když jsem začal uvažovat později o vydání soupisu, využil jsem známostí s tehdejšími "veličinami" této oblasti paranumismatiky a zapůjčil jsem si jejich sbírky ke studiu a zaevidování neznámých známek.

Záměr vydat katalog chmelových známek jsem pojal po vydání první odborné práce na toto téma, katalogu České chmelové známky autorů Zbyňka Likovského a Ivy Dubské, který byl soupisem pouze sbírky Rudolfa Dubského a měl jen 336 katalogových položek. Já jsem jich tehdy už evidoval přes tisíc. Vydání katalogu přála tehdy i doba bohatá na štědré sponzory.

Později jsem rozšířil svůj zájem na všechny druhy českých kovových známek od nejstarších - početních peněz Jana Lucemburského, kutnohorských důlních známek až po ražby z první poloviny dvacátého století. Ze zkušenosti mohu sdělit, že studium účelových známek není nudná záležitost a ztráta času. Pátrání po vydavatelích či výrobcích účelových známek, ale i po způsobu užívání a funkcích těchto ražeb někdy přináší nečekané poznatky a badateli radost a uspokojení.

Ví se vůbec, kolik druhů účelových známek bylo na území ČR raženo?
Odhadem počtu druhů účelových známek se zabýval před lety ing. Rudolf Dubský. Své poznatky publikoval v časopise Drobná plastika již v roce 1986. Odhadl, že u nás bylo vydáno na 200 000 druhů kovových známek, z čehož 180 000 jsou známky psí, které od sedmdesátých let devatenáctého století vydávaly každoročně snad všechny obce.

Sám jsem zpracoval odhad produkce chmelovým známek v žatecké ražebně Rudolf Lässig na základě známých lícních razidel přisouzených době přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Tato poměrně zásadní stať s názvem Výrobní defekty čili technologické chyby a odchylky vzniklé při výrobě střížků a ražbě chmelových známek v žatecké ražebně Rudolf Lässig vyšla roku 2007 ve Sběratelských zprávách 121-122 z královéhradecké pobočky ČNS vinou nedbalé redakce s řadou chyb. Bezchybnou verzi lze najít na webových stránkách chomutovské pobočky http://www.numismatika-chomutov.ic.cz/marek-cajthaml-vyrobni-defekty-cili-technologicke-chyby-a-odchylky-vznikle-pri-vyrobe-strizku-a-razbe-chmelovych-znamek-v-zatecke-razebne-rudolf-lassig/

Lze říci, jaké druhy účelových známek se vyskytují nejčastěji a které se naopak vyskytují méně?
Nejběžnějším druhem českých účelových známek, jak již bylo zmíněno, jsou známky psí, pak asi následují známky na pivo či nápoje obecně a třetí větší skupinou jsou chmelové známky. Poměrně početné jsou i skupiny známek na chleba, na oběd, do výtahů, telefonní a ražby s peněžní nebo číselnou nominální hodnotou. Vzácné jsou známky na nějaký zvláštní požitek či službu. Českou známku na 1 slatinní obklad v lázních nebo známku na 1 hodinu psaní na stroji znám pouze jedinou.

V německých oblastech je takových podivných známek více, kuriozitou je např. URI ZEICHEN - známka na odvoz moče z města užívaná v knížectví Braunschweig-Wolfenbüttel.

Rozhovor s Markem Cajthamlem


Rozhovor s Markem Cajthamlem


Jaká je nejvzácnější účelová známka z území ČR?
Vzácnost účelových známek je relativní. Vezmeme-li v úvahu počty ražených známek, je pak většina UZ ve srovnání s mincemi vzácná. Průměrné emise účelových známek byly ražené od několika set do několika tisíc kusů. Statisícikusové až milionové náklady jsou výjimkou.

Po ukončení platnosti byly účelové známky považovány za bezcennou veteš a až na výjimky s nimi tak bylo nakládáno. Některé skončily ve výkupech kovů, jiné pohltily skládky odpadu či poztrácely děti. Několik kusů, které byly odložené na památku či věnované do muzea, tak někdy patří k unikátům. Ovšem ražby, které se nestaly pagamentem k výrobě mosazných klik či kování a neskončily v tavících tyglících, jsou dnes nacházeny nebo objevovány v pozůstalostech, a tyto nově objevené známky mohou i dramaticky změnit vzácnost tudíž i sběratelskou cenu do té doby supercenných známek. Teď mám na mysli naše nejvýše ceněné účelové známky, pivovarské deputátní známky. Zde se dají cenové zvraty přirovnat k situaci v oblasti českých a moravských denárů, kde rozchvácené nálezy nejednou dramaticky změnily vzácnost a znamenaly i snížení cen některých mincí.

Nejvzácnější budou samozřejmě třeba antické známky – metaly, tessery, kontorniaty, z českých ražeb početní peníze Jana Lucemburského, Karla IV., Zikmunda nebo kutnohorské důlní známky z období Jagelonců. V této oblasti může detektorová prospekce samozřejmě přinést nové objevy, nebude to ale v žádném případě velký počet nových kusů. U známek, které nazýváme účelové, mám na mysli ražby vzniklé v XIX. a první polovině XX. století, může dojít k nálezům celých souborů známek někde ukrytých, kterých byl do té doby znám jen nepatrný počet. Čili, jak už jsem řekl, nejvzácnější bude asi jeden z početních penízů vydaný některým příslušníkem rodu českých Lucemburků.

Jsou účelové známky, u kterých nelze určit, jaký byl jejich význam a kdo je nechal razit?
Blíže neurčené známky jsou trvalým problémem této disciplíny. Protože se o známkách nevedly až na malé výjimky žádné dobové záznamy, bude i v budoucnu, kdy předpokládám kompletní digitalizaci archiválií a jejich plnou přístupnost na internetu, objasněn původ jen zlomku v současnosti anonymních známek. Bez problémů nebude ani správné přiřazení materiálu k položkám, o kterých se někde záznam objevil. Mám na mysli ražby s pouhými iniciálami či běžně se vyskytujícími jmény. Tam by k objasnění mohly napomoci nálezové okolnosti nebo objev poloanonymních známek společně se známkami s označeným místem vydání stejného vydavatele.

Účelové známky nabírají v posledních letech na popularitě, čím si to vysvětlujete?
Účelové známky jsou poměrně moderním sběratelským oborem. Zájem sběratelů se k nim obrátil již v dobách, které byly zlatou érou sběratelství, v šedesátých letech minulého století. Tehdy zvýšení životní úrovně s nárůstem volného času v civilizovaném světě přivedly ke sběratelství, které bylo do té doby doménou zbohatlíků, masy střední třídy. Důsledkem vzrůstu zájmu bylo zvýšení ceny klasického numismatického materiálu. Někteří sběratelé si tak o účelové ražby, ať už sbírané podle určitého druhu či na základě jejich regionálního původu, rozšířili svůj sběratelský okruh o v té době nedoceněný materiál.

Zájem o známky a zvýšení jejich popularity mezi sběrateli jsou také úměrné množství a dostupnosti literatury k této oblasti. Každá nová monograficky zaměřená publikace znamená vzedmutí vlny zájmu o daný okruh. To bohužel vede především zásluhou zájmu specialistů k nárůstu cen i účelových známek, které se stávají na numismatickém trhu drahou komoditou.

V Regionálním muzeu K. A. Polánka v Žatci jste se zasadil o založení největšího souboru účelových známek v ČR. Můžete stručně popsat, jak to všechno probíhalo, odkud pochází vystavované účelové známky, kolik účelových známek je nyní v expozici atd.?
Když jsem dával dohromady materiál pro první díl katalogu českých chmelových známek a někdy v roce 1999 přišel do žateckého muzea studovat muzejní sbírku těchto známek, nalezl jsem solidně uspořádaný soubor asi tří set chmelovek. Navrhl jsem ředitelce muzea, že by nebylo od věci se na tuto regionální zvláštnost v muzeu specializovat a uspořádat stálou expozici, s níž jsem přislíbil pomoci.

Zároveň jsem nabídl zajištění rozšiřování sbírky nákupem tehdy ještě poměrně levného materiálu na numismatických aukcích a od sběratelů. Paní ředitelka s návrhem souhlasila, a tak se celý projekt rozjel a 19. května roku 2002 byl Kabinet chmelových známek slavnostně otevřen. Postupně se sbírka dary a nákupy rozrůstala a ke dnešnímu dni lze v Žatci zhlédnout kolem 1300 chmelových známek. Slíbil jsem Kabinet propagovat v numismatickém a regionálním tisku a zároveň k němu vytvořit na webových známkách muzea seriál o chmelových známkách, kde by byly tyto ražby blíže představeny z různých úhlů pohledu. Ze strany muzea byl vysloven požadavek na populární formu textů. Uvažovalo se sepsat okolo dvaceti dílů, dnes má seriál už 35 pokračování.

Rozhovor s Markem Cajthamlem


Rozhovor s Markem Cajthamlem


Známka s legendou A H 7, původně uveřejněná jako anonymní (Cajthaml - České chmelové známky 2001: č. A 38), byla určena po objevu chmelových známek v domě čp. 7 ve Lhotě pod Džbánem, kde byly tyto známky nalezeny společně s pětivěrtelovými známkami Antonína Hauptvogela. O významu liter A H tak není pochyb.

Vydal jste mnoho zajímavých článků a publikací, plánujete v blízké době něco nového?
V publikační činnosti v oblasti účelovek poslední doby se zaměřuji na monograficky zaměřené práce na jedné straně a na propagaci tohoto fenoménu mezi numismatickou sběratelskou obcí na straně druhé. V prvním případě mapuji regionální účelové známky a medaile pro okolní muzea, výsledky svých studií pak publikuji v muzejních časopisech, sbornících či samostatných publikacích. Vyšly tak Známky okresu Chomutov se dvěma dodatky v muzejním časopise Památky, příroda, život, ve sborníku Regionálního muzea v Teplicích Zpráva a studie vyšly dvě práce zaměřené na účelové známky té oblasti, Účelové známky Teplic (2010) a Účelové známky okresu Teplice (2012). Rád bych ještě vydal publikaci o ražbách žateckých hostinců a práci věnovanou známkám na Žatecku vyjma již zpracovaných chmelových.

Osvětovou činností je seriál Ze světa účelových známek v časopise Mince a bankovky, kde sběratelům představuji různé druhy známek. V budoucnosti bych ještě rád nějakou formou, nejlépe papírovou, publikoval svou databázi českých účelových známek, kterých vedle chmelových eviduji v současnosti více než šest tisíc. Psí známky tam nejsou. Byl by to první souhrnný soupis účelových známek a žetonů od roku 1800 do roku 1989.

Myslíte si, že hledači s detektory mohou pomoci při objasnění významu, účelu a identifikaci obecně účelových známek?
Detektorové nálezy mohou pomoci při určení provenience poloanonymních účelových známek. Jak známo, účelové známky obíhaly většinou na úzkém teritoriu, což se v současnosti promítá do skladby detektorových nálezů. Kromě nálezů početních peněz zejména norimberského výrobního původu dochází nejčastěji k objevům známek z 19. a 20. století. Domnívám se, že tyto moderní ražby nebyly poztráceny v době svého užívání, nálezy se týkají známek, které po ukončení jejich oběhu byly jako nepotřebný odpad prostě vyhozeny. Nicméně jsou nacházeny na územích, kde původně obíhaly. Jako příklad pozitivního přínosu detektorové prospekce mohu uvést Marsden detectoring club působící v anglickém Kentu a Sussexu. Nálezy jeho členů, a to především olověné tokeny užívané v zemědělství včetně chmelových známek, jsou zpřístupněny historikům i badatelům a obohacují tuto oblast oboru numismatiky v Anglii zvané paranumismatic.

Spolupracuje muzeum v Žatci s nějakými hledači?
Pokud vím, ne. Občas se obracejí na muzeum s dotazy na nalezené mince či účelové známky lidé, kteří mohou být detektoráři. Usuzuji tak podle stavu zaslaného materiálu. Zatím to pro nás žádný přínos nemělo, protože na další dotazy zejména na nálezové okolnosti většinou neodpovídají.

Nyní máte prostor pro pozvání našich čtenářů do Kabinetu chmelových známek v Regionálním muzeu K. A. Polánka v Žatci
Kabinet chmelových známek je patrně největší vystavovaný soubor účelových známek u nás, možná v celé Evropě. K vidění je řada vzácných chmelových známek, například známky augustiniánského konventu v Ročově. Expozice doplňuje o zajímavý detail historické chmelařské reálie, jimiž je Žatec plný. Rozhodně doporučuji shlédnout.

Návštěvu města Žatce mohu rovněž vřele doporučit. Město má ambice dosáhnout zápisu do seznamu světového dědictví UNESCO a investovalo nemalé prostředky do turistických atrakcí. Má v tomto ohledu co nabídnout včetně dvou antiků, kde ještě dnes lze zakoupit autentické chmelové známky.

Děkuji panu Cajthamlovi za jeho zajímavé odpovědi a přeji mu mnoho úspěchů v profesním i osobním životě. Zároveň předpokládám, že tento rozhovor zaujal mnohé čtenáře. Případné otázky můžete panu Cajthamlovi pokládat v komentářích pod článkem.


Autor: Ing. Michal Skalský | 24. 4. 2013

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2014 Zdeněk Jindra
TOPlist