Hlavní strana Reklama Kniha návštěv Kontakt

Numismatika - články Notafilie - články Infocentrum Inzerce Odkazy Diskuzní fórum E-shop CZ E-shop SK Aukce CZ Aukce SK Vyhledávání

Poklad koruny české světového významu

Bylo to jedno bezejmenné údolí Krušných hor, které na sebe upoutalo zvěstmi o četných nálezech stříbra, které se roznesly mezi horníky nejen v Čechách,ale i v Sasku. Na počátku 16 století zde bylo objeveno ložisko,které vydávalo, dle informací Jiřího Agricoly,kusy stříbra až na 100 kilogramů těžké.

Územní kolem nálezu bylo v majetku šlikovského panství Ostrov, které získal v roce 1434 Kašpar Šlik od císaře Zikmunda v zástavu, šlo tedy o zastavený majetek České koruny.

Podle záznamů zahájili Šlikové se svými společníky těžbu stříbra v údolí na počátku roku 1516. Nový podnik slibně vzkvétal a Šlikové hledali možnosti, jak nejvýhodněji stříbrné výtěžky dolů zpeněžit. Roku 1518 uzavřeli smlouvu s norimberskými měšťany (Nützelem a Wel-serem), podle níž norimberští podnikatelé zaplatí za každou dodanou hřivnu stříbra 8 zlatých 15 krejcarů a předem Šlikům vyplatili 34 000 zlatých. Avšak mnohem větší zisk než prodej kusového stříbra by přinášela vlastní mincovna! Dokonce několikanásobný zisk. A kromě mnoha výhod obsahoval šlikovský plán i vyřešení tíživého problému prodeje stříbra do Norimberka. V Čechách totiž stále ještě platil zákaz vývozu stříbra do zahraničí, a kdyby si někdo vzpomněl toto nařízení uplatňovat, byly by z toho velké nepříjemnosti.Bylo by také možné dodávat vytěžené stříbro zcela legálně do vládní mincovny v Kutné Hoře, ale za nižší cenu.

Ovšem mincovní regál-právo razit mince a rozhodovat o její úpravě - měl pevně ve své ruce panovník, který v ojedinělých případech jako uznání zcela výjimečných zásluh povoloval možnost mincovat některému z vysokých feudálů. Takové významné privilegium nemuselo však nutně znamenat zřízení nové mincovny, ale poskytovala se možnost zmincovat dodané stříbro ve vládní mincovně.

Šlikům však šlo o zřízení vlastní mincovny v Jáchymově, kde by razili vlastní mince.Ještě během roku 1619 zahájili Šlikové předběžná jednání jednak s čelnými představiteli v nejbližším okolí českého krále Ludvíka I., jednak s vedoucími reprezentanty zemské moci v Čechách.Současně však ve sklepení šlikovského zámku Freudenstein pokračovaly materiální a technické přípravy k vlastní ražbě, jimiž byli pověřeni norimberský mincmistr Štěpán Gemisch a Oldřich Gehart ze Saska. Jejich činnost mohla vzbuzovat dojem falešného mincovního díla, přestože jejich cílem byla příprava naopak plně hodnotné stříbrné šlikovské mince veřejně vydávané. Zdá se, že ve freudensteinském sklepení byly vytvořeny i první pokusné vzorové mince roku 1519, přestože oficiální souhlas ještě nebyl vysloven.



Stalo se tak teprve sněmovním usnesením z 9. ledna 1520, jímž se dává souhlas,aby Štěpán Šlik se svými bratry mohl,na horách joachimtálských bíti groše na zrno, kterak na Horách Kutných se tepe, s timž rázem i textem i s malou proměnou, co se tkne jejich erbu. Větší groš - jak se v textu jmenuje nová mince na rozdíl od pražského groše měl určenou i obrazovou náplň,na jedné straně ráz krále JMti (to jest Ludvíka I.) s textem, na druhé obraz sv.Jáchyma i erb pánů Šliků.Usnesení končí dovětkem, že tato mincovní činnost se Šlikům povoluje, pokud právům a svobodám zemským nebude věc tak na újmu.

Kupodivu tento dovětek později použil císař Ferdinand I. při odebrání mincovního práva, které bylo Šlikům nakonec v roce 1523 dodatečně potvrzeno králem Ludvíkem I. Jagelonským.

V roce 1520 po udělení mincovního práva byla v Jáchymově zřízena mincovna. Byl pro ni zakoupen dům Kunze Eirolta v horní části města, stojící vedle domu Jeronýma Šlika (dnešní radnice). Původně po vybudování mincovny tvořil Šlikův dům s mincovnou jeden komplex. Protože prvé šlikovské jáchymovské tolary nebyly součástí české mincovní soustavy, kde byl hlavním nominálem stále pražský groš, byl veškerý objem tolarů vyvážen do sousedního Saska. V malé míře však mincovna produkovala i pražské groše (podle mincovního povolení měly tvořit 1/3 celkové mincovní produkce) s titulem Ludvíka I.po jeho smrti roku 1526 Ferdinand I. odejmul Šlikům v roce 1528 mincovní právo. A to i přes ohrazení Šliků, že mají staré mincovní privilegium císaře Zikmunda z roku 1437, které však bylo odhaleno jako podvrh. Císař jim ponechal v majetku pouze doly. Tomuto odejmutí předcházela jednání mezi Ferdinandem I. a Šliky, která v září 1528 vyústila v dohodu, že jáchymovská mincovna se stala mincovnou královskou (vládní) a Šlikové se stali jejími královskými provozovateli.

Po objevení těchto velkých ložisek stříbra se zanedlouho z onoho zalesněného a liduprázdného údolí s malými oblastmi luk, který se dříve nazýval Conradsgrün s osídlením pouhých několika desítky hornických domků, v krátké době stává Šlikovo město, město horníků, řemeslníků a obchodníků. Založení města hrabětem Štěpánem Šlikem je datováno na rok1516 ,některé zdroje (německé)uvádějí rok založení 1517.Nově založené město bylo v roce 1520 králem povýšeno na svobodné horní město. Město,které mělo již v roce 1523 přes devět tisíc obyvatel a už v roce1534 to bylo druhé nejlidnatější město Českého království.

Město bylo pojmenováno po svatém Jáchymovi a názvu údolí, dolina v němž se město nacházelo, česky Jáchymovské údolí,latinsky Joachimis Vallis, německy Joachimsthal.

Příznivé geologické poměry,kdy se také mimo stříbro dolovaly i jiné barevné kovy, umožnily rychlý rozkvět báňských práci,z dnešního hlediska ovšem velmi primitivních. Zejména v prvních obdobích, kdy byly stříbrné rudy dostupné v nevelkých hloubkách se používalo tradičního způsobu s pomocí želízka a mlátka, jakož i klínování a páčení, a získaná hornina se těžila vzhůru pomocí ručních vrátků. K dobývání zvlášť tvrdých a křehkých žilových výplní se začalo tehdy s oblibou používat takzvaného žárového způsobu; horniny se rozpalovaly ohněm a po vychladnutí se daly snadno vylamovat. Začala se také uplatňovat, mechanizace. K vytahování vytěžené horniny sloužil koňský žentour, poprvé zde zavedený v roce 1517. K odčerpávání důlních vod se používala jednoduchá, přesto však důmyslná zařízení, největší výkony prvních čerpacích strojů činily pouhých 150 hektolitrů za hodinu. Ale to vše stačilo ke značnému rozvoji těžební činnosti v Jáchymově. Je známo, že například roku 1523 zde bylo v provozu celkem 614 dolů, přičemž v některých pracovalo i přes 30 námezdních havířů. Vidíme, že to byly doly malé, kde pracovalo jen nemnoho havířů především vlastními silami. Přesto však součet výtěžků ze všech těchto jáchymovských dolů dával pozoruhodné výsledky a stoupal každým rokem. Už roku 1517 bylo dosaženo čistého výtěžku v hodnotě pozdějších 11 997 tolarů, za rok poté, tedy 1518, je uváděna suma 61 530 tolarů, v dalších letech již přes 130 000 tolarů ročně. Za 30 let vynesly jáchymovské doly za 3 milióny tolarů.



Šlikovské privilegium k ražbě mincí mělo nesporně labilní základy. Právě proto je charakteristickou ukázkou, jak se uplatňovaly skupinové zájmy ve složitých mocenských vztazích doby jagellonské, kdy bylo možno obejít panovníkův souhlas i ve věcech, které spadaly do jeho rozhodovacího práva.

Český král Ludvík I. totiž souhlas k tomuto sněmovnímu usnesení o šlikovském mincování nedal i když je jinou záležitostí, že proti němu také nikdy výslovně nevystoupil. Bez panovníkova podpisu vešlo v platnost rozhodnutí sněmu,,upečené" několika pány.

Byla by to dlouhá řada, kdybychom měli vyjmenovávat, s kým Šlikové jednali, když chtěli získat mincovní oprávnění, u koho a kdy intervenovali. Naproti tomu je známo, že král se připravoval vyplatit celý loketský kraj, tedy i s ostrovským panstvím, které drželi Šlikové v zástavě, čímž by se ovšem celá jejich těžební i mincovní činnost sesypala jako domeček z karet.

O protlačení privilegia do sněmovního usnesení se zasloužili především tři nejpřednější čeští pánové: Zdeněk Lev z Rožmitálu, Ladislav ze Šternberka a Jan Pluh z Rabštejna.

Jaké měli státnické důvody k tomu, aby vymohli Šlikům mincovní právo, a to dokonce bez souhlasu krále? Ony státnické zájmy a prospěch země české i celého království jsou ukryty v soukromé smlouvě, datované 25. ledna 1520 (tedy několik dní po sněmovním usnesení), podle níž se Šlikové zavázali vyplácet jmenovaným (a jejich potomkům!) ze všeho vytěženého stříbra v jáchymovských dolech 7 pražských grošů z každé hřivny, a to pod podmínkou, že bude získán souhlas i od krále Ludvíka, aby Šlikové mohli zahájit provoz v jáchymovské mincovně.

Víme-li ex post, že za šlikovské éry bylo v Jáchymově v letech 1516-1528 vytěženo úctyhodné množství přes 400 000 hřiven stříbra, pak si snadno spočítáme, že úplatek převyšoval 2 800 000 pražských grošů! Pro každého ze tří jmenovaných předních českých potentátů to znamenalo slušnou sumu. Král pak mincování Šlikům pasívně trpěl, aniž nějak zasáhl; svým postojem je prostě držel v hrsti. Výše úplatku nám na druhé straně naznačuje, jak vysoký asi museli mít Šlikové zisk z mincování, když o ně tolik stáli a když za ně byli ochotni tolik zaplatit.

Takovým způsobem se tedy zrodila nová mince vysoké ryzosti, po vzoru saské mince zvaná podle čepic vyobrazených panovníků německy Klappmützentaler,či odvozeno z německého názvu města Joachims-thal,tal (překladu údolí,dolina). Nazývaná také tálská mince, či Jáchymovský tolar (Joachimstaler) v hmotnosti kolem trojské unce byl poprvé vyražen v roce 1519, tedy jako druhý v pořadí po německém tolaru (guldenu,guldengroš), raženém od roku 1486 v Hallu v Tyrolsku, Jáchymovský tolar dal následně jméno všem tolarům (Taler) a také později známému dolaru.

Pro úplnost je třeba také zmínit Švédské dalery,riksdalery.Název těchto stříbrných mincí, které jsou diametrálně podobné německým(guldengroše)se objevují zhruba ve stejném období co Jáchymovské tolary.Některé zdroje jako například Göteborgs stadmuseum uvádí vznik názvu daler nezávisle na Jáchymovském tolaru.

Nehledě na to Jáchymovský tolar byl předchůdcem názvů mnoha evropských stříbrných ražeb ,byl brzy používán ve sloučeninách označujících různé druhy stříbrných mincí velikosti tolaru,včetně těch co již existovaly,pro příklad mohu uvést španělský dolár, později také norský speciedaler, dánský rigsdaler,v Nizozemí kruisdaalder,leeuwendaalder, Německu reichsthaler a mnohé další...

Fotografie poskytla společnost Macho a Chlapovič

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář