Mince polských králů ražené na Haličské Rusi


Ruské kvartníky a jejich díly ražené polskými králi či místodržícím Vladislavem Opolským nepatří mezi našimi sběrateli zrovna mezi známé mince. Pro svou vzácnost a ojedinělý výskyt jsou v našich sbírkách zastoupeny jen málo. Proto je třeba mít na paměti, že s výjimkou křižáckých ražeb ražených na Kypru a ve Svaté zemi patří tyto mince k nejvýchodněji raženým středověkým ražbám grošového sytému.

Cesta polského krále Kazimíra III. (1333 – 1370) k získání Haliče započala v květnu 1340 smrtí knížete haličsko – vladiměřského Boleslava Jiřího Trojdenoviče, jehož otrávili vlastní bojaři. Na základě příbuzenských svazků a dohody uzavřené roku 1338 nebo 1339 ve Visegrádě tedy Kazimír vznesl nárok na uprázdněný knížecí stolec. Nebyl však jediným kandidátem. O území bez vládce usiloval rovněž litevský kníže Gedymín, jehož nároky vyplývaly z manželství jeho syna Lubarta s dcerou vladiměřského knížete Ondřeje Jurjeviče. Už týden po smrti otráveného knížete obsadil Kazimír s hrstkou rytířů Lvov a zajistil si tak výchozí pozici pro ovládnutí Haliče. Boje se s přestávkami táhly až do roku 1392, tedy ještě po uzavření polsko – litevské unie v Krewie a usednutí Vladislava II. Jagiełły, Gedymínova vnuka na polský trůn. Tehdy byly knížeti Fjodoru Daniloviči odebrány země lucká a vladiměřská a došlo k definitivnímu rozdělení knížectví mezi Polsko a Litvu.

Mince polských králů ražené na Haličské Rusi
Znak Haličské Rusi

První zmínka o ražbě mincí pro Haličskou Rus je obsažena v privilegiu Kazimíra III. z roku 1356, jímž udělil Starému Městu (dnes historické centrum Lvova) magdeburské městské právo. Mincovna musela tedy existovat snad již dříve. Kromě kvartníků zde byly raženy i měděné puly. Zatímco kvartník vycházel z krakovského vzoru a měl vysokou ryzost čtrnáct lotů (875/1000), pulo bylo drobnou mincí raženou podle tatarského vzoru. Jejich vzájemný poměr neznáme, ale jistě byl velmi vysoký. Aby nikdo nebyl na pochybách, kým byla mince ražena, nesou kvartníky opis přecházející z aversu na revers MONETA DOMINI RVSCIE KASIMIRI REGIS POLONIE (Mince pána Rusi, Kazimíra, krále polského). Na aversu se nacházel znak Haličské Rusi, na reversu králova korunovaná iniciála. Měděné pulo bylo raženo také oboustranně, ale bez opisů. Na aversu neslo korunovanou královu iniciálu, na reversu královskou korunu.

Mince polských králů ražené na Haličské Rusi
Kazimír III. Veliký (1330 – 1370), ruský kvartník, stříbro, 1,32g, Gum. Handbuch 367 Warszawskie centrum numizmatyczne, 52. aukce, 10.11.2012, pol. 160

Ikonografická náplň těchto mincí se nezměnila ani po smrti posledního krále z rodu Piastovců, jehož na trůnu vystřídal Ludvík (1370 – 1382), současně uherský král z rodu Anjouovců. Změnila se však královská iniciála a opisy, přičemž opisy na sebe nenavazují, ale jsou rozděleny. Na aversu se nachází již zmíněná králova iniciála a opis LVDOVICI REX VNGARIE (Ludvík, král uherský), na reversu znak Haliče s opisem MONETA RVSSIE (Mince ruská). O polském královském titulu zde není ani zmínka!

Mince polských králů ražené na Haličské Rusi
Ludvík z Anjou (1370 – 1382), ruské pulo, měď, 1,47g, Huszár 562 Warszawskie centrum numizmatyczne, 46. aukce, 11.6.2011, pol. 81

Mince polských králů ražené na Haličské Rusi
Ludvík z Anjou (1370 – 1382), ruský kvartník, stříbro, 1,12g, Gum. Handbuch 380 Warszawskie centrum numizmatyczne, 54. aukce, 8.6.2013, pol. 159

Roku 1372 jmenoval Ludvík královským místodržícím Haličské Rusi Vladislava II. Opolského, známějšího v polské historiografii jako Opolczyk. Upozornil na sebe ještě za života krále Kazimíra při krakovském sjezdu roku 1364. Později si získal takový kredit, že v Uhrách získal hodnost palatina a prešpurského župana. V písemných pramenech je hodnocen jako dobrý hospodář. K jeho největším úspěchům patří kolonizace svěřené země Poláky a Slezany. Podle názoru historiků učinil právě on ze Lvova významné kulturní a hospodářské centrum. Kvartníky Vladislava Opolského známe ve dvou základních typech. Na prvním je na aversu umístěna korunovaná iniciála L a opis LODOVICI REX VNGARIE (Ludvík, král uherský), na reversu haličský znak a opis WLADISLAVS DVX (kníže Vladislav). Tento typ je patrně starší, později byl nahrazen iniciálou W a opisem MONETA RVSSIE, strana se znakem byla zachována v nezměněné podobě jako na starším typu. Ludvík a Vladislav Opolský byli také posledními vládci, kteří razili na Haličské Rusi měděná pula.

Mince polských králů ražené na Haličské Rusi
Vladislav Opolský (1372 – 1378), ruský kvartník, stříbro, 1,20g Warszawskie centrum numizmatyczne, 49. aukce, 25.2.2012, pol. 175

Za vlády Vladislava II. Jagiełły (1386 – 1434) doznal ruský kvartník výrazné ikonografické i opisové změny. Královu iniciálu vystřídala polská orlice, kolem níž byl umístěn opis WLADISLAVS REX (král Vladislav), revers i nadále nesl haličského lva s opisem MONETA RVSSIE. Později došlo k úpravám v opise. Poprvé se v něm začalo užívat označení ražby místa a přecházel z aversu na revers, jak tomu bylo u prvních kvartníků Kazimíra III. Mince s opisem MONETA LEMBVRGENSIS WLADISLAV REGIS (Mince lvovská krále Vladislava) však patří mezi velmi vzácné. V dobových pramenech jsou tyto mince označovány jako grossiculi ruthenicales, tedy grošíky. Ačkoliv již za Ludvíka z Anjou a Vladislava Opolského docházelo ke snižování ryzosti mince, za Vladislava II. Jagiełły došlo k razantnímu snížení několikrát. Ještě začátkem 90. let 14. století měly tyto mince ryzost devět lotů (562/1000), a měly tak vyšší ryzost než polské půlgroše, ale poslední emise měly ryzost jen sedm lotů (437/1000). Úpadek způsobil, že na Halič začala pronikat jiná stříbrná mince – pražské groše Václava IV., které kvartníky do velké míry nahradily a jsou dodnes nalézány na Ukrajině ve velkém množství. Poslední emise ruských kvartníků byla vydána patrně roku 1414, poté byla mincovna uzavřena. Snaha Vladislava II. Jagiełły o těsnější splynutí Haličské Rusi s Polskem došla naplnění krátce po jeho smrti. Třináctého července 1434 na korunním sjezdu v Opatowie byla utvořena dvě vojvodství, ruské a podolské, jež byla přičleněna do Koruny a v nichž od této chvíle platilo polské právo a soudy.

Mince polských králů ražené na Haličské Rusi
Vladislav II. Jagiełło (1386 – 1434), ruský kvartník, stříbro, 1,01g, Kubiak tabl. XII, 68 Warszawskie centrum numizmatyczne, 49. aukce, 25.2.2012, pol. 190

Literatura:
FEDUSZKA, Jacek: Dziewiętnastowieczni badacze i kolekcjonerzy monet halicko-ruskich. Zamojsko-Wołyńskie Zeszyty Muzealne 1, 2003, s. 85 – 94
FUKALA, Radek: Slezsko, neznámá země Koruny české, Hradec Králové 2007
KAŁKOWSKI, Tadeusz: Tysiąc let monety polskiej, Kraków 1981

Fotografie převzaty z archivu Warszawskiego centra numizmatycznego www.wcn.pl

Autor: Jan Rolenc | 14. 11. 2013

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2020 Zdeněk Jindra
TOPlist