CEMAC – problematika kódování a datování bankovek

Datum vydání: 10. 6. 2014



V poslední době se na nás obracejí sběratelé a zájemci o notafilii s dotazem, týkající se států současné středoafrické měnové unie. Již v roce 2009 jsme o této měnové unii opakovaně referovali, avšak v širších souvislostech. Pro následující výklad připomeneme pouze základní fakta. Středoafrická měnová unie se označuje jako CEMAC, což je zkratka z francouzského označení Communauté Économique et Monétaire de lAfrique Centrale, v překladu Středoafrické měnové a ekonomické společenství. Poněkud odlišná, především v oblasti zastoupení jednotlivých států (mimo jiné Angola, Burundi,Svatý Tomáš & Princovy ostrovy) je organizace Economic Community of Central African States (ECCAS), přestože je na CEMAC úzce navázána. Na území CEMACU je platnou měnovou jednotkou středoafrický frank (CFA; Communauté financière dAfrique), označovaný pro odlišení od franku západoafrického(XOF) XAF. Emitentem bankovek je BEAC (Banque des États de lAfrique Centrale; Banka středoafrických států), sídlící v Kamerunu (Yaounda).

Pro kompletní orientaci v historii a vývoji bankovek ve vybrané oblasti střední Afriky je potřebné si vytvořit v časové rovině tři skupiny. První je Francouzská equatoriální Afrika (FRENCH EQUATORIAL AFRICA), kde notafilie zahrnuje roky 1917 – 1957. Druhou skupinou jsou Equatoriální africké státy (EQUATORIAL AFRICAN STATES), týkající se období let 1961 – 1968. Počtem zahrnutých států se tyto obě skupiny odlišují. Poslední skupinou (od roku 1993) , zahrnující současný stav, jsou Středoafrické státy (CENTRAL AFRICAN STATES), což je synonymum pro Středoafrickou měnovou unii. Do zmíněného přehledu je nutné zařadit období samostatných států, pozdějších členů unie, které zahrnuje roky 1961 – 1992. Časovou osu celé oblasti uvádíme v tabulce níže.



Francouzská equatoriální Afrika

Do oblasti francouzských kolonií rovníkové Afriky se zařazují Čad, Středoafrická republika, Kongo, Gabon a Kamerun. Z pohledu notafilie je významná lokalita především koloniálního i budoucího svobodného Kamerunu (od roku 1960), když pro všechny uvedené státní celky ke konci francouzské kolonizace (1957 – 1960) jsou vydávány bankovky právě na území Kamerunu. Emitentem byl Institut dEmission de lAfrique Equatoriale Française et du Cameroun (EIEA) . Od roku 1917 až do působení EIEA počátkem roku 1957 lze zaznamenat dalších pět emitentů. Bankovky jsou nedatování (ND) a nejsou opatřeny žádným, později známým kódem. Vyjimku tvoří poslední emitent (EIEA), který opatřil bankovky označením Kamerun.











Equatoriální africké státy

Z hlediska notafilie zahrnuje období rovníkových afrických států roky 1961 – 1968.Emitenti jsou zaznamenáni pouze dva. Bankovky mají kódování a jsou nedatovány (ND).







V rámci emise Banque Centrale - Etats de lAfrique Equatoriale je vydána bankovka Pick#7 ; 10000 franků (ND;1968) , která jako jediná není vybavena kódem a má odlišné identity na rozdíl od jiných bankovek této emise (8 digit seriového čísla).









V souvislosti s výše uvedeným považujeme za užitečné zmínit se o dvou termínech; block letter a code letter . Jedná se o identifikační pole, které můžeme srovnávat například s označením současných eurobankovek. U většiny bankovek Equatoriálních afrických států je toto pole lokalizováno vpravo dole na A a představuje označení (nebo také pořadí)
tiskové desky a kód státu (viz výše). Třetím významným identitem bankovek je control letter , který představuje zpravidla pět posledních digit ze seriového čísla. Vyjimku představuje již zmíněná bankovka Pick#7 z roku 1968. Existují dvě varianty anatomie identitů bankovek uvedených států.





Datování emisí CEMAC od roku 1993 do současnosti je dvojí. Do roku 2002 (emise ND;1993-2000 / 2002) Issue je datum omezeno na první dvojčíslí v rámci seriového čísla, které neobsahuje #. Přesto jsou emise zančeny jako ND.



Emise bankovek 2002 Issue jsou datovány rokem na R a jsou opatřeny již novým code letter. Znamená to, že u některých států CEMAC se můžeme setkat v témže roce s dvojím typem (starým a novým) kódování.








Autor: Miloš Kudweis

Vytištěno ze serveru http://www.infofila.cz